UKÁZKY

Flákač a princezna

"Zaplať mi pivo a já tě budu bavit," zašeptal Štěpán s jazykem zabořeným v Tamařině uchu.
"Já nechci, abys mě bavil, Štěpánku."
"Fajn. Zaplať mi pivo a já tě nechám bejt." Přesunul rty na krk.
"Jsi hroznej."
"Ale tebe to rajcuje, tak co. Nebo chceš říct, že na mě už nemáš chuť?" Usmál se svým neodolatelným úsměvem a zahleděl se jí hluboko do očí. Ten pohled měl natrénovaný dobrých deset let. Nahnul se a pod stolem jí pohladil stehno. Zachvěla se.
"Mám na tebe chuť," vysoukala ze sebe nakonec.
"Tak vidíš," odtáhl ruku a Tamara mu ji položila nazpět. Zajel hlouběji, přejel po krajkovém okraji samodržících punčoch, konečky prstů se dotkl okraje jejích krajkových kalhotek. Tamara si potrpěla na rafinované spodní prádlo. Štěpánovi to bylo víceméně jedno. Některý jeho nanynky nosily prádlo od Palmerse, jiný zase prachsprostý spoďáry od Vietnamce za tři pětky, některý nenosily žádný spoďáry…
"A já teď mám chuť na pivo. Co s tím uděláš?"
"Neřáde! Zatracenej neřáde," zasténala tak tiše, že ji mohl slyšet jen on, a mávla na číšníka, který, jak se dozvěděla, je Štěpánův kamarád Laďa.
Bistro, kam ji Štěpán vytáhl na oběd, nemělo s restauracemi, na něž byla zvyklá, vůbec nic společného. Zelenomodré zdi, dřevěné lavice, tu a tam zarámovaná fotka nějakého rádoby umělce. A číšník líný jako veš. Plíží se jako smrt, kulhavá smrt Laďa. Půl hodiny čekali na jídlo.
"Ládíku!!! Hele, dám si pivo a dáma by si přála tequilu sunrise."
"Vole, neblázni!!! To se musí míchat. To je moc práce a já na to nemám čas. Vážně," zaskučel Laďa.
"Vždyť tady nikoho nemáš!" opáčil Štěpán.
"No jo, ale oni se sem hajzlové určitě naženou a pak budu lítat jako idiot. Jsem děsně udřenej. Nohy ani necejtím. To pivo ti donesu. Nemám ti nachystat raději dvě? Víš, teď, když tady nikdo není, mohl bych si schrupnout na baru. Kdyby někdo přišel, tak mě vzbuďte. A vy, mladá paní," obrátil se na Tamaru "nedáte si něco jednoduššího?"
"Vídeňskou kávu a mattonku."
"Kafe ne. To se taky blbě dělá, akorát si socem zaseru překapávač. Mattonka ujde. Co takhle vínečko? Máme bezva víno. Ze sklepa. Co vy na to?"
Tamara rezignovala: "Doneste mi, co chcete."